Bulteriér je psí plemeno. V FCI je zařazen do kategorie 3 pod číslem standardu 11. Původně byl šlechtěn pro zápasy v arénách a pro hon. Jsou známí svou razantností a odvahou. Chovají se ve dvou variantech nad 35,5 cm v kohoutku - standardní bulteriér, pod 35,5 cm - miniaturní bulteriér. Po zákazu psích zápasů by přešlechtěn na domácího psa, agresivní jedinci jsou z chovů vyřazováni. Stručná charakteristikaPes silné konstrukce, vyvážený, aktivní. Má bystrý, ostražitý, rozhodný a inteligentní výraz. Bulteriér je gladiátor mezi psy, plný ohně a odvahy. Význačným rysem je klabonosá hlava ve tvaru vejce. Bez ohledu na velikost psa musí být jasně vyjádřen pohlavní výraz. Má vyrovnaný temperament a je přístupný disciplíně. Je tvrdohlavý, ale k lidem se chová především dobře. Dříve bylo plemeno šlechtěno pouze v bílé barvě, psi však často trpěli zdravotními problémy. Dnes je schválen trikolor (kombinace bílá-černá-hnědá a též žíhaný hnědý. Nežádoucí je modrý nebo fialový odstín barvy a modré oči. Historie vývoje plemeneAnglický bulteriér byl vyšlechtěn Jamesem Hinksem v Birminghamu v 19. století v Anglii. Vznikl křížením anglického buldoka a bílého anglického teriéra (dnes již neexistující plemeno). James Hinks, kterému se autorství bulteriera také připisuje, chtěl spojit ostrost teriéra s tvrdostí, odolností a odvahou buldoka. Cílem bylo vyšlechtit zdatného zápasníka pro arénu, který by si zároveň zachoval přátelský vztah k lidem. Psi tedy šlechtil pro zápasy a výstavy. Postupem času se stalo předností, vyšlechtit především atraktivního, výstavního společníka, milujícího lidi. Z gladiátora se stal milující kavalír. Časem byl vyšlechtěn odolný pes, dožívající se až 13 let. Bulteriér se dnes využívá především jako společník, ale i jako lovecký pes.
Anglický bulteriér |
---|
Bulteriér
|
---|
FCI - Standard č.11 |
---|
Země původu: | Velká Británie | Období vzniku: | 19. století | Klasifikace FCI | | Zbarvení: | bílá, světle hnědá, červená, trikolorní, černě žíhaná
| Výška: | 53-56 cm | Váha: |
|
Výcvik psaBulteriér je velmi dobrým hlídačem, který může žít i ve městě. Je ale těžší ho vycvičit. Ovšem, když je vycvičen, je velmi poslušný. Proslíchá se, že se nesnese s ostatními psy. Není to až tak pravda, nejlépe si užije procházky v přírodě ve smečce. Plemeno je schopno jakéhokoli výcviku. Nejbližší jsou mu lovecké disciplíny. Je využíván celní správou pro vyhledávání drog. V poslední době také v canisterapii protože pro snížený práh bolesti snese i "drsnejší" zacházení. Většina bulterierů není příliš vhodná pro služební výcvik. Sice rychle pochopí všechny povely, ale není mu blízký dril a mechanická poslušnost. (čerpáno z www.trojskykun.com) Povaha a temperament psaJedná se především o společenské plemeno. Jeho hlavním úkolem je být milým společníkem své lidské smečky. Je to lásku vyžadující tvoreček, který se snaží být co nejblíže svému páníčkovi, neustále se dožaduje něžného dotyku a pohlazení. Hlavně zde mluvíme o sportovci tělem i duší. Zdravé zvíře je vytrvalé, miluje dlouhé procházky v přírodě. I přes svou poměrně špatnou pověst plynoucí ze svého původního určení se hodí k dětem. (čerpáno z www.trojskykun.com) Péče o zdraví psaPlemeno anglického bulteriéra je poměrně zdravé a není zatíženo přílišnými problémy. Ovšem žádné plemeno není bez určitých zdravotních problémů a ani bulteriéři nejsou výjimkou. Při kříženi byli použiti bílý anglický teriér (který již v současnosti neexistuje) a dalmatin, kteří díky svému zbarvení nesou genetickou vlohu pro hluchotu. To se samozřejmě promítlo do genů bulteriéra (tedy převážně pro bíle zbarvené typy). Nevyskytují sa však příliš často. Občas se u bulterierů objevují choroby srdce, bíle zbarvení jedinci jsou náchylnější ke kožním problémům a nemocem ledvin. U některých se může projevit dědičné zatížení na luxaci pately, nekteří psy mají předkus. Péče o srst psaNení nutné přespříliš pečovat o jeho srst. Líná většinou dvakrát ročně a v tomto období je vhodné odumřelou srst odstranit kartáčováním. Na to je možno použít speciální gumovou rukavici, nebo kartáč s měkčími štětinami. Bulteriera není nutno často koupat. Jeho srst má obdivuhodnou samočistící schopnost, takže pokud není pes velmi znečistěn, nečistota ze srsti opadá a není třeba ho vykoupat. Občas je dobré vykapat oči psa borovou vodou, nebo očními kapkami. Bulteriér má zapadlé oči, při vycházkách v terénu se mu v nich usazuje prach a ten by mohl oči dráždit a vyvolat zánět. Jinak se péče o bulteriéra nijak neliší od ostatních plemen. Výživa psaBulteriér je náročný na výživu. Hlavně v prvím roce živoja, a které štěně není… Při dobré výživě je štěně ve věku 6 mesíců velké téměř jako dospělý pes. Do jednoho roku věku ještě trochu povyroste. Do tří let věku se potom formuje jeho postava. V dospělosti již tolik na výživu náročný není. Nespořádá ani přílišné množství granulí. Je třeba vybírat granule vyvážené, s obsahem minerálů a stopových prvků. Poznáme je především podle ceny. Kvalitní granule stojí kolem Kč 1 500,-. Krmit můžeme i domácí stravou. Pozor ale na přílišné množství tuků. Jak vybrat štěněPři výběru štěněte dbejte na to, aby bylo odchováno ve společnosti rodiny chovatele a ostatních psů. Takové štěně je ideálne socializované. Není-li mu toto dopřáno je většinou nervóznější a agresivnější ke svému okolí. Vždy chtějte vidět alespoň matku štěněte. Taková správná Buličí maminka Vás přivítá a olíže. V prvním měsíci života se ale fena o svá štěňata ještě bojí. Může trpět laktační psychózou, která není výjimkou ani u lidí. Ideální věk pro odběr štěněte je 7 – 8 týdnů. Štěně by mělo být jednou očkované, alespoň dvakrát odčervené a otetované. zdroj: Wikipedie, otevřené encyklopedie |
|
|