Chov bulíků a jejich testování - Chovatelská stanice Little Bull

Chov bulíků a jejich testování

Napsal Hrůzová Vendula
Úterý, 05 leden 2010
Jsem majitelkou již třetího bulteriéra za poslední čtyři roky. Bohužel první i druhý zemřeli velice brzo, a to na dědičné vady, které trápí a zatěžují celou bulteriéří populaci. Prvního psa jsem sehnala přes inzerát (London ze Světovarské zahrady), když jsem tam zavolala jako první věc mi bylo řečeno, že štěňátko je po klubovém vítězi (Masaryk´s Hot Hog). Tehdy jsem se ještě příliš o zdraví bulteriérů nezajímala, přesto i jako neznalec v oboru jsem si myslela, že když je štěně po klubovém vítězi, tak jistě bude dobré a vůbec mě nenapadlo přemýšlet o nějakých zdravotních otázkách. Jak se později ukázalo, štěně majitelům zůstalo, protože ho nikdo nechtěl, kupovala jsem ho ve stavu, kdy bylo začervené, zablešené, mělo vykousaný flek srsti na zádech apod. Když jsem ho dala dohromady, začala jsem se zajímat o jeho rodinu. Po dlouhém hledání se mi přes internet ozvali lidi, kteří mají jeho bratra a další štěně jsme společně našli na Slovensku, kde je v současnosti jako žádaný krycí pes (Leo ze Světovarské zahrady). V necelých dvou letech se u Londona objevily synkopy, proto jsem ho objednala na kardiologické vyšetření, které ukázalo, že má subaortální stenózu (zúžení aorty). Bohužel téměř měsíc po vyšetření London na tuto vrozenou vadu zemřel, byly mu necelé dva roky. Dala jsem to vědět našemu bráchovi (Luke ze Světovarské zahrady) a také jsme psali p. Holáskovi, majiteli krycího psa Lea, který by tudíž mohl být skrytým přenašečem této vady, ale bohužel bez odezvy a Leo, ač nevyšetřený, kryje dál. Při výběru druhého psa jsem si již dávala větší pozor, zajímala jsem se o jeho rodiče, o zdravotní vyšetření apod. Myslela jsem si, že už si vyberu lépe. Volala jsem do chovné stanice Wild Fámy, odkud byla jeho matka a p. Zezulová mi sdělila, že se může za štěně zdravotně zaručit ze strany matky. Následně jsem kontaktovala i p. Müllerovou (CHS Trojský kůň), která mi odpověděla, že ona své psy testuje, tedy i jeho otce (All Aristokrat Fransimo Bohemia). Takže jsem si myslela, že s tímto štěnětem nebudou žádné zdravotní problémy, tedy alespoň co se dědičných vad týče. Nové štěně (Astien Hot Bull) dobře rostlo, jen mi přišlo, že pije víc než je normální. Proto jsem ho objednala na vyšetření krve, abych věděla, jak jsou na tom jeho ledviny. Závěr byl však špatný, bylo mu diagnostikováno chronické ledvinné selhání, které se neustále zhoršovalo. Když byl Astienovi rok a téměř čtyři měsíce, už na tom byl tak špatně, že měl zánět žaludku a nemohl ani jíst, tak jsem ho musela nechat uspat. Tady to mělo alespoň nějaký efekt, protože poté, co jsem to dala vědět chovatelce, tak ta to oznámila všem ostatním sourozencům a nechala matce Astiena a jeho sestře, kterou si nechala, vyšetřit ledviny. U třetího štěněte jsem měla velké obavy, takže jsem se rozhodla, že již nechci bulíka z českého zdravotně neprověřeného chovu, proto jsem se poohlédla v zahraničí. Tím nechci nijak napadat nebo snižovat kvality českého chovu, nemyslím si, že je špatný, jsou tady určitě úspěšní psi, namátkově vybírám pouze nějaké např. Jensi Pajar, Tay Pajar, Verta ze Zlatého Antoníčku, Tumba Robes, Chilli Brava Asmoddeus či Cherry Brava Asmoddeus. Nicméně již nejsem takový optimista, co se týče zdraví u českých psů. Nakonec jsem vybrala německou CHS The Joker, kde je prioritou zdraví bulteriérů, takže všichni psi projdou zdravotními testy. Dovezla jsem si štěně (Co-Pilot The Joker) – potomka již několikáté testované generace a proto doufám, že co se dědičných vad týče, které se v současné době v chovu bulíků vyskytují, bude můj nový bulík zdráv. Spousta lidí se oháním tím, že proč my by jsme měli testovat, když skoro nikde v zahraničí netestují. Na to bych jim odpověděla asi tak, že nám přeci jde o to pozvednout český chov a něco pro něj udělat. Proto by jsme se neměli ohlížet na zahraniční, ale začít u sebe, abychom měli bulíky ještě lepší než teď a hlavně zdravé. Psi, kteří budou žít do svých typických dvanácti nebo třinácti let určitě přinesou mnohem více radosti než ty, které budeme muset nechat ve dvou či tří letech uspat. Je mým velkým potěšením sledovat, že v posledních pár letech se už i u nás objevují chovatelé a majitelé, kteří nechávají své psy otestovat, v lepším případě se již dají najít spojení, kde jsou oba rodiče testovaní. Takže už i lidé, kteří by chtěli štěně bulíka po testovaných rodičích, nemusí jezdit do zahraniční, ale najdou takového psa i u nás. Je fakt, že jedna testovaná generace neznamená skoro nic, žádné zdraví to nezaručí, ale alespoň s tím někdo začal a já za to děkuji. Jednou se začít musí a čím více a déle se bude testovat i u nás, tím kvalitnější chov zde bude a třeba se jednou dostaneme na úroveň bulíků např. v Anglii. Smutné je, že dosud u nás testují pouze „malí“ chovatelé, kteří mají doma pár psíků pro potěšení. Proč nenechají své psy otestovat velké CHS jako je Pajar, Wild Fámy, Trojský kůň, ze Zlatého Antoníčku a další, které ročně vyprodukují desítky štěňat? Pokud bulíky otestované mají, tak proč nezveřejňují výsledky? Např. p. Müllerová tvrdí, že své psy testuje, ale do teď ani po opakovaných prosbách od ní nemám žádné výsledky vyšetření a ani v genealogii od ní žádné výsledky nejsou. A pokud někdo má své psy testované a výsledky nezveřejní z toho důvodu, že nedopadly úplně tak, jak si člověk představoval, a na těchto psech dále chová, tak já to považuji za týrání chovem a takoví lidé by měli mít maximálně psy plyšové. Naopak je pár takových lidí, kteří reagovali na moje prosby, vyhledali výsledky (někdy i několik let staré) a poslali mi je. Abych měla nějaké podklady pro psaní své diplomové práce o srdečních vadách u bulteriérů. Na tomto místě bych chtěla velice poděkovat MVDr. Karlu Najmanovi, který trpělivě zodpovídá všechny mé dotazy, co se bulíků týče a umožňuje mi částečně poznat, jak to s bulteriéří populací dnes je. Vzhledem k situaci bulíků v Čechách, jsem toho názoru, že pokud u nás chovat, tak na psech otestovaných a zdravých nebo radši vůbec nechovat. Je politování hodné, jak málo bulteriérů je v ČR testovaných, i přesto se mezi nimi najde mnoho psů nemocných a některých velice těžce nemocných, že je jejich nemoc omezuje v normálním životě. Myslím si, že vady srdce nebo ledvin jsou mnohem horší než to, že má pes třeba křivé zuby. Je i spousta takových lidí, kteří za to všechno kritizují klub a stěžují si, že v tomto ohledu klub nic nedělá. Podle mého názoru to není pravda, klub nastavil jasná pravidla, jak mají testy vypadat a od kterých veterinářů je bude uznávat. Myslím si, že v současné době není důležité, kdo vyšetření provede, ale hlavně nechat otestovat co nejvíce bulíků. Největší podíl na tom všem měli, mají a stále budou mít všichni chovatelé, majitelé a bohužel i množitelé, kteří produkují štěňata a mají chovné psy. Všechno je to o jejich svědomí a pokud oni testovat nezačnou, tak se nikdy nedočkáme toho, že náš chov bude zdravý a úspěšný. Proto bych chtěla apelovat na všechny ty, kterých se to týká, aby nelitovali toho finančního obnosu a nechali své (alespoň ty, na kterých chovají) bulíky otestovat, vždyť se to vrátí v podobě spokojených majitelů Vašich štěňat. O to větší bude radost, když člověk můžete být s bulíkem třeba dvanáct let. Což je v současnosti pro mě věc téměř nepředstavitelná. Hrůzová Vendula 11. 12. 2009

< Předch.		Další >

Main Menu